Jak vést veřejné setkání – několik užitečných rad pro vedoucí (facilitátory)


Zkušenosti z organizování veřejných setkání ve městech jednoznačně poukazují na to, že je nutné odborné vedení profesionálním facilitátorem. Zkušenosti z venkovských obcí tak jednoznačné nejsou. Vedení veřejných setkání na malých obcích místními vedoucími má své výhody i nevýhody. Hlavní výhodou je dobrá znalost prostředí a lidí, hlavní nevýhodou malá zkušenost vedoucích, která může zapříčinit to, že se ze setkání stane jalová diskuse bez konce a pro účastníky představuje ztrátu času bez výsledku.

10 užitečných rad:

  • Důkladně si předem setkání připravit
    Promyslet, stanovit cíle a výstupy, cestu, jak k nim společně s lidmi dojít, časový harmonogram, pomůcky, popřípadě najít spolupracovníky, kteří s přípravou setkání a jeho průběhem pomohou.
  • Stanovit pravidla (ve spolupráci s účastníky)
    Pravidla mají především zajistit prevenci rušivých nebo nepříjemných projevů účastníků (každý má právo vyjádřit svůj názor, nebudeme se vzájemně napadat, mluví vždy jen jeden, délka řečnického příspěvku je maximálně např. 1-2 minuty). Příležitostně se může v průběhu setkání některé z pravidel připomenout.
  • Držet se cíle – docílit předem stanovených výstupů
    cíl: vybrat místo pro dětské hřiště v obci (obsahem setkání je prezentace míst; diskuse nad klady a zápory navržených lokalit; hlasování nebo jiná forma výběru prioritního řešení), výstupem je účastníky vybraná nejvhodnější lokalita
    cíl: připomínkovat pracovní architektonický návrh řešení parku v obci (obsahem setkání je prezentace návrhu; diskuse s architektem – jeho doprovodný komentář, otázky, odpovědi; diskuse v malých skupinách u stolů nad návrhem: klady a zápory návrhu, náměty a připomínky), výstupem je soubor všech námětů od účastníků jako podklad k dopracování návrhu
  • Dodržet stanovený čas
  • Vystupovat neutrálně
    Nedávat najevo svůj názor, ani se nepřiklánět k názoru kohokoliv.
  • Nehodnotit kvalitu návrhů
    Málokdo spolupracuje naplno, jestliže jeho návrhy jsou označovány za nevhodné, hloupé, nevýznamné. Je-li jeden účastník pochválen (kladně ohodnocen), mají ostatní obvykle dojem, že jejich přínos je ve srovnání s ním menší. Kladně ohodnocený návrh také vyvolává dojem, že bylo nalezeno správné řešení a není třeba hledat další.
  • Zabránit odbíhání od tématu
  • Zajistit vyjádření názoru všech zúčastněných
    Skupinu rozdělit na menší týmy, které několik minut shromažďují nápady na dané téma a výsledek pak prezentují všem.
  • Výsledky diskuse zaznamenávat, strukturovat a stručně shrnovat
  • V případě, že se diskuse nebo proces dostanou do slepé uličky – prodiskutovat s lidmi, jak dál. Podat návrh a nechat si ho odsouhlasit účastníky
  • Požádat skupinu nebo některé účastníky o zpětnou vazbu vedení setkání