Pokud hledáme přístřeší, pokud čekáme na autobus, na kamarádku, na lepší počasí, jsme na venkově, ve volné krajině nebo na menším městě, setkáme se s velkou škálou objektů, které mají sloužit svému účelu – čekárny a přístřeší.
Jsou zděná, plechová, dřevěná, plastová, makrolonová……, mají krytinu s pálených tašek, eternitových desek, plechu, dřeva, umakartu….
Kromě povětrnosti, slunce, vody a posypové soli je jejich největším nepřítelem člověk – vandal, sběrač kovů, nudící se teenager, lepič plakátů, spreyer graffiti, nenechavý kolemjdoucí ....
Najít na venkově účelnou, hezkou, nepříliš drahou a udržovatelnou čekárnu nebo přístřešek ale není vůbec jednoduché.
Jaké by měly být?
1) Z kvalitních, snadno udržovatelných materiálů – materiálů, které umí stárnout. Z takových, které nepropálí cigareta, kterým neublíží sluneční žár, které nezkorodují na dešti. Materiálů, které není třeba neustále natírat, vyměňovat, deponovat.
Řešením jsou, kromě klasických dobrých materiálů i příjemné a kvalitní materiály nové, např. pařené dřevo v kombinaci s kaleným sklem a nerezovými kotevními prvky. Podívejme se blíže např. na sklo. Možnosti jeho dnešních grafických úprav jsou neomezené od nápisu, barevné textury až po potisk třeba znakem obce. Sklo však vždy musí zůstat bezpečné, nejlépe kalené (tříštivé), lepené s vloženou folií.
Na střechy lze doporučit materiály lehké a trvanlivé, např. falcovaný plech nebo probarvený laminát.
2) Přístřešky a čekárny by měly mít dlouhou životnost, umožňovat dobrou kontrolu. Měly by být buď ze tří stran otevřené nebo uzavřené v průhledných obálkách. Transparentní objekt neláká, nehromadí odpadky, neztrácí se časem, není demontován, ani neumožňuje veřejné WC.
Graffiti zatím nikdo definitivně nevyřešil, tedy jej nechme osudu a věřme, že zajde na úbytě samo.
3) Třetím doporučením je účelný a krásný tvar, který dobře pasuje do svého místa, lahodí oku, reprezentuje obec, zaujme návštěvníka, stane se pevnou součástí veřejného prostoru.
Cílem není umístit v obci jen čistě účelový objekt, ale stavbičku, která za relativně malé peníze může místo „pozvednout “, dát mu něco ze své osobitosti.
Bohatá města dnes investují do designu svých veřejných prostor velké částky. Hledejme inspirace pro sídla malá, obce s tenčím rozpočtem, ale stejnou touhou vytvořit příjemná místa pro lidi – pro své občany a náhodné návštěvníky.
Hledejme ale inspirace i pro takové přístřešky a čekárny, které na sebe pozornost nestrhnou, které pouze, s pokorou a nenápadností, tiše splní svůj účel.
ing. arch. Radek Dragoun
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
