Péče o zeleň v obci

 

Co péče o veřejnou zeleň obnáší?

Citlivý přístup při zakládání a následná pravidelná péče o zeleň jsou nezbytnou podmínkou pro zajištění funkčnosti systému zeleně v celé obci. Základem péče o zeleň je sekání travních ploch, jejich vertikulace (provzdušňování), hnojení, chemické odplevelování, sběr spadaného listí a údržba okrasných záhonů. Důležitou součástí údržby zeleně je péče o stromy, keře a živé ploty. Stromy se musí prořezávat (především suché větve), tvarovat a omlazovat. Keře a živé ploty je potřeba zmlazovat, zastříhávat, pravidelně odstraňovat plevel a dosypávat mulčovací kůru. Staré a nemocné nebo na nevhodných místech rostoucí keře a stromy je nutné zlikvidovat a pařezy stromů odstranit. Součástí prací při údržbě zeleně je i odvoz a likvidace odpadů.  

Arboristika je věda zabývající se komplexní péčí o dřeviny a jejich porosty, případně speciálními sanačními zásahy na solitérních stromech a speciálně založených okrasných výsadbách zvláštního významu v krajině (např. památné stromy, zámecké parky nebo významné aleje). Arborista, odborník způsobilý k péči o dřeviny, zajistí odborný prořez keřů a stromů, omlazovací a odlehčovací řez, kácení dřevin v havarijním stavu nebo ve ztížených podmínkách, ošetření významných a památných stromů (prořez, ošetření dutin, vazba větví).

Údržba stromů v zastavěném území sídla

Stromy tvoří v sídlech důležitou složku zeleně a podílejí se tak významně na zlepšování životního prostředí obyvatel. Je však třeba si uvědomit, že je důležité a nutné nejen stromy vysazovat, ale také je pečlivě a odpovědně ošetřovat během celého života. V našem zájmu by mělo být udržení stromové zeleně v dobrém zdravotním stavu, s vyhovující vitalitou, esteticky působivou a v neposlední řadě neohrožující své okolí. Základem údržby stromu již od výsadby je dobře provedený řez. Řez je ale vždy stromem vnímán jako poranění. Je proto třeba zvolit takové řešení, které dává předpoklad k převážení kladných účinků řezu nad nežádoucími.

 

  

 

Zásady řezu

Všechny stromy na řez nereagují stejně. Mnoho závisí na vitalitě jedince, na  množství zásob, na stupni jeho stresování atd. V základě je proto snaha řezat spíše slabé větve, nežli odstraňovat větve kosterní. Každá rána vzniklá následkem řezu se může překrýt novým pletivem tzv. kalusem, které se tvoří na jejích okrajích. V ideálním případě (po dobře provedeném řezu) se rána zakryje celá.

Dřeviny se schopností hojení ran
1) dobrou : javor, buk, dub, habr, lípa
2) špatnou : jabloň, bříza, jeřáb, třešeň, topol, jírovec

U první skupiny je možné bez většího rizika odstraňovat větve do tloušťky 10 cm, u druhé skupiny do 5 cm. Všeobecně platí zásada řezat raději více větví o menším průměru než jednu o velkém průměru.

Řezat raději často a méně, než jednou a mnoho.

Doba řezu:
Dle nejnovějších poznatků je nejvhodnější doba pro řez stromu první polovina vegetačního období od března do srpna. V tomto době je strom v období největší aktivity a může proto nejlépe reagovat na vzniklá poranění. Výjimku tvoří stromy se silným jarním mízotokem (bříza, javor, habr, líska) ty je třeba řezat až po úplném olistění a dále redukce větší části koruny, ke které se přistupuje ve výjimečných případech se  provádí v době vegetačního klidu.

Řez živých větví
Při odstranění živé větve je nutno odříznout ji takovým způsobem, aby se strom s její ztrátou mohl co nejrychleji vyrovnat. Řez je třeba vést tak, aby nedošlo k poranění límečku kmenového dřeva na bázi větve.

K řezu odumřelých větví přistupujeme z důvodu:
 -  zajištění bezpečnosti v okolí stromu
 -  zlepšení estetického vzhledu stromu
 -  pro zpomalení postupu choroby

Mrtvé a odumírající větve je třeba řezat co nejtěsněji k okraji živého pletiva na bázi větevního nasazení, ovšem bez poškození pletiva.

Ošetření řezné plochy

Rána by měla být vždy hladká, bez zatržených částí dřeva a kůry. V dřívější době se k ošetřování používaly i ochranné nátěry, tyto nátěry však podle odborníků nesplnily požadavky na ochranu před vlivem patogenních nemocí. Jediným nesporně pozitivním významem je estetický dojem a zabránění částečnému vysychání rány.

Druhy řezu z hlediska účelu

1) výchovný
2) zdravotní
3) bezpečnostní
4) redukční
5) speciální

Výchovný řez
Začíná ihned po vysazení nového stromu, trvá cca do 10 let po výsadbě. Zaměřením tohoto typu řezu je úprava poměru mezi nadzemní a podzemní částí a dále se jedná o jedinou možnost, jak zasáhnout bez rozsáhlejších poranění do kosterního větvení stromu. Odstraňují se mimo jiné větve s vrůstající kůrou a kodominantní výhony (výhon se stejnou dominancí jako výhon vrcholový tzv. dvojáky).

Účel řezu:
- upravit velikost a tvar koruny podle požadavků stanoviště
- upravit podchodnou nebo podjezdnou výšku pod nejspodnějšími větvemi
- připravit podmínky pro rozvoj koruny typické pro daný druh

Zdravotní řez
Jde o základní typ udržovacího řezu, v současnosti nejběžnější a nejvíce používaný. Účelem je zabezpečení dlouhodobě vysoké funkčnosti stromu, při udržení co nejlepšího zdravotního stavu, vitality, estetiky a provozní bezpečnosti.

Odstraňují se větve:
- suché a odumírající
- nevhodné po stránce tvaru koruny ( křížení větví, kodominantní výhony)
- napadené patogenními organismy, se silně sníženou vitalitou
- sekundární (druhotné) výhony tzv. vlčí výhony

Bezpečnostní řez
Provádí se všude tam, kde není efektivní investovat do poměrně nákladného zdravotního řezu. Jedná se v podstatě o minimální variantu zdravotního řezu. Postačí pouze odstranit suché a nalomené větve. Provádí se ve většině případů z plošin (rychlý a efektivní způsob realizace).

Redukční řez
Provádí se u stromů ponechaných delší dobu bez běžné údržby, u stromů v blízkosti domů, pod elektrickým vedením. Jde o zásah jednorázový. Je třeba zachovat u stromu pokud možno přirozený celkový vzhled bez trvalé deformace. Např. odstraněním vrcholového výhonu bychom strom nejen esteticky znehodnotili, ale snížili mu i životaschopnost. Většina případů nutnosti nasazení redukčního řezu je zaviněna volbou nevhodného druhu na stanovišti (příliš vysokého nebo s příliš rozložitou korunou), nevhodným místem výsadby (příliš blízko domu), nebo zanedbáním pravidelné údržby.

Doporučení pro orgány pečující o dřeviny

1) získat přehled o stavu dřevin

2) vyčlenit si prostředky na realizaci ošetření stromů podle jejích aktuálního stavu, neboť v této oblasti platí základní zásada : PRAVIDELNÁ ÚDRŽBA JE LEVNĚJŠÍ NEŽ JEDEN NÁROČNÝ ŘEZ.

3) odborné práce doporučujeme zadat firmě specializující se na údržbu zeleně. Upozorňujeme, že neodborně provedená údržba je klasifikována jako poškození dřevin (zejména bezdůvodné hlavové řezy), které lze postihnout pokutou dle § 87 a § 88 zákona č. 114/19992 Sb.

4) vést přehled pozemků vhodných k náhradní výsadbě v souladu s §76 odst. 1 písm. b) výše uvedeného zákona.

5) při povolování kácení dřevin si orgán ochrany přírody může vyžádat odborné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny se sídlem Bělohorská 7, PO box.101, Plzeň, které je agenturou poskytováno zdarma. Tato organizace může pro orgány ochrany přírody zdarma vypracovávat soudně znalecké posudky zejména při kácení dřevin.