Dětské hřiště v Nečíni
Úvod
Dětské hřiště v Nečíni vznikalo trochu jiným způsobem nežli je v obcích a městech běžné. Finance na vybavení dalo Občanské sdružení Místo pro život HON, prostory, kam hřišťátko umístit, vybrali místní lidé, návrh podoby hřiště vytvořila krajinná architektka Eva Wagnerová a na tvorbě hřiště se krok za krokem podíleli ti, kdo ho budou využívat nejvíce – děti. Kolotoče, houpačky a klouzačky tvoří jen jednu část výbavy hřiště, klasické prvky doplnňuje méně tradiční mobiliář . Celý prostor doplňují dřeviny, které postupně vytvoří stín pro maminky a malá zelená zákoutí pro děti.
Poněvadž peněz na vybavení nebylo mnoho, rozhodli jsme se nejprve zjistit, o které klasické herní prvky mají děti největší zájem a výběr mobiliáře na našem hřišti přizpůsobit tomuto průzkumu.
Výlet na dětská hřiště do Dobřichovic
Výlet na dětská hřiště do Dobřichovic
Zorganizovali jsme výlet autobusem pro děti z mateřské školky a děti z první třídy místní ZŠ na dětská hřiště do Dobřichovic. Prvňáčci dostali list papíru s vyobrazenými herními prvky a úkol: vytvořit dvojici s jedním dítětem z mateřské školky, projít s ním hřiště pro nejmenší, pomáhat mu na herních atrakcích a u obrázků na listu zapisovat, které herní prvky se mu líbí, které méně a kterých se případně bojí. Za odměnu pak přešli prvňáčci na hřiště své věkové kategorie, užívali si obtížnějších atrakcí a na nové listy zapisovali své vlastní poznámky.
Překvapilo nás, že po vstupu na hřiště se nejprve děti rozběhly k vysoké věži s klouzačkami, ale nejvíc si to pak užily na prvcích, kde jich mohlo být víc najednou – na kolotoči a čtyřhoupačce a tam strávily nejvíc času. Na klasické houpačce s prkénkem se některé děti bály, kolem hrazdy jen procházely, aniž by věděly, jak ji mají použít, hodně se jim líbilo hnízdo, „péráka“ zkusil každý, ale podruhé už se k němu nikdo nevrátil.
Z poznámek, které jsme od dětí dostali, jsme pak sestavili návrh na vybavení našeho hřiště: nízký kolotoč s velkou plošinou pro více dětí;
houpací hnízdo; čtyřmístná houpačka. Nedokázali jsme se ubránit všeobecnému povědomí, že by na hřišti měla být klouzačka a pérák na pružině. Jsou tu, ale děti je využívají minimálně.
Na budoucím hřišti jsme nejprve začali s vysazováním zeleně. Děti z druhé třídy se rozdělily do tříčlenných skupin. Každá skupina dostala sadu pěti obrázků, na kterých byly zobrazeny fáze sázení stromu. Děti měly za úkol seřadit obrázky (podle vlastního uvážení) do řady tak, aby odpovídaly správnému postupu.
Poté se děti shromáždily u jedné vykopané jamky a beze slova a bez poznámek sledovaly, jak se správně sází stromek. Po demonstraci se
vrátily ke svým obrázkům a zkontrolovaly, jestli je mají ve správném pořadí. Nesprávná pořadí opravily.
Skupina, která měla fáze sázení dobře, mohla jít sázet. Pokud děti postup zapomněly, doběhly se podívat na obrázky. Celá práce probíhala bez vysvětlování a opravování dospělých.
Hledali jsme náměty, jak obohatit hřiště o prvky, které nic nestojí a přinesou užitek. Jedním z nich je skákací cesta. Tvoří ji řada kamenů v trávě v podobě skákacího panáka nebo skákacího hada, na kterém se může skákat snožmo, roznožmo, po jedné i druhé noze nebo podle vlastní fantazie. Hnízda z kamenů na cestě tvoří místečka na odpočinutí. Děti pomáhaly cestu vymýšlet i tvořit.
Ukázalo se ale, že je víc bavilo tento prvek tvořit nežli ho následně využívat.
Zastupitelstvo obce povolilo vyměnit část stávajících plotů za nové - dřevěné. Jak rozmístit plaňky ve dvou barevných odstínech? Různým způsobem -třeba takto.
Do zimy už mnoho času nezbývalo, a tak poslední práce, které děti na hřišti odvedly, bylo broušení prken na lavičky a natírání. Nakonec ještě nakreslily návrhy na kostky a hračky pro pískoviště.
Část hřiště, zadní prostor za kadeřnictvím, jsme chtěli upravit pro tvořivější volné hraní. Měli jsme představu restaurace s místem, kde se připravuje menu, posezení u stolu a jeviště upravené tak, aby připomínalo velkou televizi. Děti naši představu podpořily a rozkreslily její konkrétné podoby. Návrhy byly různé, shoda panovala v tom, že stůl má být oválný a v restauraci výdejní okénko.
V současné době spolupracujeme se školními dětmi na návrzích, jak upravit část plotu pro nejmenší děti. Budou je tvořit proměnlivé obrazce rostlin a živočichů z kostek nasazených na tyčích.