kronikář a knihovník Jan Šperl
Rok 1957
Objevily se první vlaštovky v obci — první televizory. Zatím ho má Šubert Ivan a Michálek V. Budou-li se lidé dívat celé večery na program, nebude se číst.
Roku 1958
Na nedostatek kulturních podniků bychom si v tomto roce nemohli stěžovat, kino, ať už naše či putovní, estrády, přednášky, varieté, zájezdy na festival i na výlety, které vlastním autobusem pořádala úpravna rud. Aniž bychom se dívali sousedům do hrnce, jak vaří, můžeme konstatovat, že hospodářské poměry jsou dobré vzhledem k neustálým nákupům televizorů (ačkoliv viditelnost u nás není ještě ta nejlepší) a motorových vozidel všeho druhu, kterých jest již přes dvacet. Letos bylo také v knihovně zavedeno německé oddělení a byl založen smíšený pěvecký sbor, který úspěšně objížděl obce v regionu.
Rok 1960
Kulturní úroveň našich čtenářů je dobrá, je ale třeba vyvinout velké úsilí, mají-li lidé čísti, poněvadž přibýváním televizorů nastává úbytek čtenářů. Koncem roku 1960 je v obci 35 televizorů.
Rok 1961
Knihovna měla letos výpůjček 1490, svazků 912,100 německých, čtenářů 84. I když čtenářů ubývá v tom poměru, jak přibývá televizorů, tedy počet výpůjček je uspokojivý díky mládeži a rekreantům. Televizorů je ke konci roku 1961 celkem 53. Zde je již cítit zvyšující se zájem rekreantů o obec a kulturu, zatímco místní lidé tráví volný čas více před televizní obrazovkou.
Rok 1962
V tomto roce nastala úplná stagnace ve spolkovém životě obce. Sokol již dávno necvičí, mládež se velmi málo schází, rozpadl se pěvecký soubor, nesešli se požárníci, rozpadl se výbor žen, poměrně čilý Červený kříž, velmi malou činnost má Svaz česko-sovětského přátelství. Jedinou organizací, která se má k životu, jsou Pomocníci pohraniční stráže — PPS.
Rok 1963
Nedá se zrovna mluvit o společenském životě ve Vysoké Peci. Snad může být omluvou drsný kraj ve výši od 730 m výše. V neposlední řadě na tom mají zásluhu televizory. Nikomu se zrovna za špatného počasí nechce vylézat z tepla, má-li doma o zábavu postaráno.
Rok 1966
S klidným svědomím možno napsat, že společenský život v Peci není. Když jsou hovory s občany, přijde jich několik, jinak se schází pouze pravidelní hosté v hostinci. K těm ale nepatří Němci, kteří nemají vrozenou lásku k hospodám jako Češi. Občané klidně sedí u televizorů, což je konečně pochopitelné, proto byl televizor koupen, také je dost drahý a nějak se musí rentovat. Konečně v zimě, kdy je tady sněhu přes metr, málokomu se chce ven. Řeklo by se, že se pivo zdražuje, a že se tudíž nemusí pít. Ale o co se méně vypije v hostinci, o to se více kupuje pivo v Pramenu a v lahvích.
Petr Mikšíček, úryvek z knihy Waldgang