Půda je jedním z nejdůležitějších přírodních zdrojů a má klíčovou úlohu v zemědělství. Jak v dnešní době vnímáme kvalitu půdy a co pro nás tento pojem znamená? Pro každého z nás se liší podle priorit, které jsou individuálně přikládány jednotlivým funkcím půdy (například využití půdy zemědělci, využití půdy krajináři, využití půdy organismy atd.).
Pojem kvalita půdy není nový, historicky byl spojován s produktivitou polí. V současné době jsou mezi ukazatele kvality půd zařazovány nejen agrochemické a produkční vlastnosti, ale též vlastnosti důležité z ekologického, resp. environmentálního hlediska. Je důležité si uvědomit, že půda zdaleka neplní pouze funkci produkční, ale mnoho dalších mimoprodukčních funkcí (např. filtrační, transformační, socio-ekonomické atd).
Kvalitní (zdravá) půda musí mít schopnost chránit životní prostředí, podporovat produktivitu rostlin a živočichů a neohrožovat zdraví lidí.Půda hraje zcela zásadní a nezastupitelnou roli ve stabilitě ekosystémů a v ovlivňování bilancí látek a energií.V tomto smyslu je tedy stav půdního fondu jedním z faktorů přímo vytvářejících a ovlivňujících stav životního prostředí kolem nás.Kvalitu půdy může velmi ovlivnit způsob zemědělského hospodaření. Je rozdíl, zdali na zemědělské půdě hospodaří zemědělci konvenčním způsobem nebo zemědělci, kteří naplňují principy ekologického hospodaření.
Co je konvenční zemědělství?
Konvenční zemědělství (intenzivní) zemědělství již nevyjadřuje vztah člověka a půdy jak tomu bylo v minulosti. Dřívebyla půda obhospodařována šetrně a za pomoci pouze přírodních hnojiv. V dnešním konvenčním zemědělství se využívají nejrůznější syntetická hnojiva a chemické látky proti škůdcům a nemocem, kdy půda je chápana pouze jako prostředek nezbytný pro pěstování plodin. Její půdní fond je drancován neustálým vysazováním monokultur, které mají na trhu v daný čas nejvyšší cenu. Ovšem pole osetá jednou plodinou jsou velmi často napadána různými škůdci, proto je potřeba využít velké množství biocidů (pesticidy nebo herbicidy). Tyto látky se poté dostávají do půdy, vody, ovzduší a okolních oblastí. Při tomto stylu hospodaření je snaha o minimalizaci nákladů vynaložených na produkci. Jde zde hlavně o zisk a co nejmenší časovou a peněžní zátěž.
Co je ekologické zemědělství?
Pomocí pravidel, která jsou přísně dodržována a kontrolována je zajištěno minimální působení negativních vlivů člověka na životní prostředí. Tyto pravidla a principy také zajišťují funkčnost systému ekologického zemědělství. Vyšší kvalita produktů je spojena s vyššími náklady na produkci. Bio potraviny jsou obecně dražší nežli potraviny z konvenčního zemědělství, avšak podle průzkumů spotřebitelé stále častěji vyhledávají produkty označené logem ekologické produkce a jsou ochotni připlatit za kvalitu a zdraví. Základem ekologického zemědělství je zdravá půda, která je v dnešní době velice ceněna pro její složitou nahraditelnost a neexistenci jiné alternativy.
Jaký je rozdíl mezi konvečním stylem zemědělství a ekologickým zemědělstvím z pohledu kvality půdy?. Při sledování změn mezi ekologickým a konvenčním zemědělstvím je často studována:
Ekologické zemědělství chrání půdní úrodnost lépe než konvenční zemědělství, neboť:
Změny v půdní úrodnosti však nemůžeme očekávat okamžitě, efekty podle výzkumů můžeme zaznamenat až za více než 8 let při přechodu z konvečního zemědělství na ekologické.
V praxi stojíme před problémem, jak měřit a hodnotit kvalitu půdy. Existují uznávané metody pro hodnocení kvality vody a ovzduší, ale určení standardů pro hodnocení půdy je velmi složité z důvodu její značné variability, heterogeneity a probíhajících procesů.Detailnější popis jak hodnotit kvalitu půdy lze najít zde: http://eagri.cz/public/web/file/26922/Hodnoceni_kvality_pudy.pdf
Kvalita půdy ovlivňuje i cenu půd, kterou dělíme na úřední (7 do 15 Kč za 1 m²) a tržní cenu půdy. Obě vycházejí z bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), tedy hodnocení kvality půdy a tím i její úrodnosti. Zjednodušeně nám BPEJ říká, jak moc úrodná půda je, resp. jakou výnosnost půdy v dané lokalitě můžeme očekávat. Tržní cena je obvykle vyšší, zahrnuje totiž i faktory jako vzdálenost pozemku od centra obce, atraktivitu lokality, přístupnost pozemku a zájem o půdu v dané oblasti. Půda je velmi těžko obnovitelným zdrojem, proto by se ke stavebním účelům měla využívat půda méně kvalitní, která není pro zemědělskou činnost vhodná. Ne vždy tomu tak ale ve skutečnosti je.
Ing. Vratislava Janovská, Ing. Kateřina Zimová
Rozhovor s ekozemědělcem panem Sedláčkem
Rozhovor s předsedou zemědělského družstva ing. Melkou