Rozhovor s ekozemědělcem panem Sedláčkem

 

Pane Sedláčku, náš rozhovor by měl být především o ekozemědělství, a tak se moje první otázka týká tohoto pojmu. Co to je ekozemědělství?

Lidi si s ekozemědělstvím spojují zdravé potraviny – biopotraviny, ale to není úplně pravda. Ekozemědělec je hospodář, který pěstuje plodiny tradičním způsobem bez pomoci chemických látek a umělých hnojiv. Starodávným způsobem, prostě tak, jak to dělali naši pradědové. My jsme zapojení do agro-envi systému, to znamená, že hospodaříme postupy, které jsou šetrné k přírodě a zvířatům. Pro lidi jsme ale biozemědělci.

Půda byla u nás dlouhou dobu obhospodařovaná nešetrným způsobem, je zanesená, nemohou se na ní vypěstovat zdravé plodiny. Kdy budou vaše pole a louky čisté?

Toho my se nedožijeme. Můžeme půdě ale pomoct. Dát jí hodně hnoje a hodně rostlinných zbytků a sít meziplodiny, hlavně jetel. Prostě na ní hospodařit tak, jako hospodařili naši předkové.

Když jsme začínali, tak jsme měli dva roky tzv. přechodné období. To znamená, že musíte ekologicky hospodařit, ale nejste plnohodnotný ekologický zemědělec. Po dvou letech dostanete certifikát na obilí, na maso, na mléko – podle toho, čemu se věnujete.

Co to konkrétně znamená hospodařit ekologicky?

Zvířata nesmějí být uvázaná a nesmějí se nijak upravovat: třeba uřezávat rohy, zkracovat drbáky, usekávat ocasy prasátkům. Telata musí být pod krávou tři měsíce, pít mateřské mléko, nesmějí se používat náhražky. Nesmí se krmit siláží, sójou, kukuřicí.

Nesmí se krmit kukuřicí? Proč?

Protože u kukuřice se musí zaručit, že není geneticky modifikovaná, a to nikdy nevíte s úplnou jistotou. Ale i bez kukuřice to jde. My dáváme pícniny, seno, senáž a obilí.

Jaký je rozdíl mezi senem, senáží a siláží?

Senáž je zavadlá píce (tráva, jetel, vojtěška…). Když posekáme, necháme to jeden den ležet, aby to zavadlo, ale nepřeschlo, a pak to balíme do bílých igelitových fólií. Senáž z trávy krásně voní. Když je tam víc jetele, tak voní míň, ale krávy ji mají radši. Siláž se dělá ze syrových pícnin, tou my ale krmit nesmíme.
Když jsme začínali, tak jsem se bál, že pro všechna ta omezení budeme mít menší výnosy, ale musím zaklepat, jde to prakticky stejně jako dřív i bez postřiků a prášků. Ušetříme a ještě máme dobrý pocit, že půdu ozdravujeme. Půda teď vypadá úplně jinak! Je tmavá, krásně drobtovitá, dobře saje vodu, dobře se orá.

To všechno jen proto, že nepoužíváte chemii?

Je to nejen tím. Střídáme plodiny a zaoráváme. Když se půda jen podmítá a neorá, tak se rostlinné zbytky nedostanou dospod a musí se pak použít chemie, aby tam nebyly plísně.

Jaká škola Vás tomuhle hospodaření naučila?

Žádná. Já jsem vyučený kuchař a hostinský, ale hospodařit jsem si vždycky přál. Když mi děda vyprávěl, jak se hospodařilo za starých časů, říkal jsem si: To bych taky chtěl, to by se mi líbilo. Když jsem jako kluk musel ráno vstávat, tak jsem mu záviděl: „Ty jsi moh’, dědo, ráno spát třeba do osmi, viď?“ A on na to: „To víš, že jo. A v zimě jsem nedělal vůbec nic!“

Jaká je realita?

Tvrdší! Hodně různých nařízení a předpisů, papírování, vyplňování tabulek, strašně drahé stroje a náhradní díly nebo třeba jen přísné předpisy na léčení krav. My například nesmíme, až na výjimečné případy, používat antibiotika, a pokud je dáme, tak musíme dodržovat dvojnásobnou ochrannou lhůtu než v družstvu – dvacet dní po poslední aplikaci nedat mléko do prodeje. Občas páni nahoře vymyslí něco nového…, ale teď, co tam máme ministra Fuchsu a poradce Pepíka Stehlíka, což je sedlák tadyhle od Berouna, tak se to zlepšuje.

Kdo jezdí do Rakouska, vidí tam na každé louce krávy. U nás jsou ale volně na pastvinách jen málokde. Zadní Háje jsou výjimkou.

U nás se mají krávy dobře. Mají naprostou svobodu, volné ustájení, plný žlab, dobře jim steleme hlubokou podestýlku a můžou kdykoliv ven, v létě i v zimě. Většinou se venku i otelí a ráno kráva přijde s teletem. Jedinou jejich povinností je dvakrát denně odevzdat mléko.

Jak je k tomu přimějete, když se pasou venku?

Zavoláme je. Třeba: „Káťo!“ A ona za chvilinku přijde. Každá naše kráva má jméno: Agáta, Amálka, Bára, Bobina, Filoména. Žížala tu je. Majda.

To je hezké! A má pastva nějaký vliv na větší dojivost?

To ne. Družstvo má krávy ustájené a jejich dojivost je vyšší než našich krav. Oni můžou líp krmit – minerální soli, řepkový šrot, sóju… My jenom bio. Mléko ale dáváme do stejné mlékárny jako oni a za stejnou cenu.

Takže, jestli tomu dobře rozumím, vy všechna ta přísná bioopatření dodržujete, aniž byste z toho měli větší zisk za vyšší kvalitu produktů?

Tak nějak. Spíš pro dobrý pocit.

Pane Sedláčku, děkuji Vám za rozhovor, ale hlavně za Váš poctivý přístup k práci a krásný vztah k půdě a zvířatům.