K venkovu neodmyslitelně patří krávy. Bylo tomu tak po stovky a tisíce let, a tak doufejme, že na tom nic nezmění ani začátek třetího tisíciletí.
Podívejme se, jak se žije čtyřnohým živitelkám v kravíně v Oborách. Laika jako první napadne otázka: Jak se může žít dobře kravám, které se nepasou? Dobře, říká ing. Melka, ředitel zemědělského družstva. Dobře, říkají další lidé, kteří stáj navštívili a kteří chovu skotu rozumí. A nebylo jich málo – Češi i zahraniční návštěvy z více než deseti zemí Evropy. Volná stáj v Oborách je první dřevostavbou tohoto druhu v Čechách. Největší její devizou je systém ustájení krav a wellfare v chovu skotu.
Pane Melko, co si máme pod tímto zvláštním slovem představit?
Život v pohodě, v čistotě, volnosti, bez strádání, stresů, s dobrou užitkovostí a plodností zvířat. Když rozumíte zvířatům a projdete naší stájí, poznáte to. Podívejte se, jak je to stádo klidné – jedna skupina leží, druhá žere a pije, některé vás i vítají „olizováním“. Jiné provádějí osobní hygienu u drbátek. Z výrazů jejich němé tváře a chování čiší pohoda. V poslední době je trend ustájení na roštech, my dáváme přednost klasickému stlanému provozu. Boxy jsou udělané tak, aby je krávy mohly volně opouštět a aby se neznečistily výkaly a nezranily. Všimněte si, jak málo je tu much. Je to i tím, že stáj je vzdušná, má dobré přirozené větrání a je udržovaná v čistotě. V naší stáji hnízdí vlaštovky, které loví nepříjemné mouchy.
Pane Melko, nemůžu se ubránit obdivu. Nerozumím zvířatům, ale jsem schopná vnímat a vidět, že to, co říkáte, nejsou prázdná slova. Mohli bychom se ještě podívat na stáj z pohledu ekonoma? Neprozradíme nepatřičné údaje?
Beze všeho. Celý areál stál cca 20 milionů Kč, část nákladů jsme uhradili z dotací. Náklady na jeden krmný den se u dojnice pohybují kolem 120–130 korun. Dříve bylo množství nadojeného mléka na jednoho ošetřovatele např. 150–200 litrů na den, v nové stáji je to 1200–1600 litrů. Dalším ukazatelem je i pokles nákladů na spotřebu elektrické energie, veterinárních přípravků a snižují se i náklady na opravy a údržbu apod. Rozhodně se investice do velkokapacitní stáje povedla.
Alfou i omegou vaší práce je mléko. Jeho chuť, kvalita a cena.
Na prvním místě je kvalita! Aby zpracovatelé měli o naše mléko zájem i v budoucnu, musí v něm být dostatečné množství tuku, rozpuštěné vitamíny D, E, K a A, musí mít malý obsah močoviny a zastoupení beta-kaseinu A2. To je bílkovina, o které toho veřejnost zatím mnoho neví a která se ještě běžně ve zpracovatelství netestuje, ale má budoucnost. Redukuje totiž cholesterol a tím i výskyt cévních onemocnění. V letním období dáváme zelené krmení, nepřekrmujeme dusíkatými krmivy apod.
Cena mléka má pro podnik existenční význam. Dostáváme za litr mléka 8 Kč, to je ještě přijatelné.
Pane Melko, je veřejným tajemstvím, že místní lidé s Vámi uspokojení z fungování stáje nesdílejí. Důvodem je zápach, který jim znepříjemňuje život. Bylo by možné využít našeho rozhovoru k tomu, aby přispěl ke sblížení „krav“ a lidí v Oborách?
Rozhodně jsem pro. Je třeba zjistit, o jaký zápach jde. Jestli pochází z hnojení, z režimu fungování jímky, jestli je ovlivněn změnou tlaku vzduchu v atmosféře, směrem proudění větru nebo je to zápach, který s družstvem vůbec nesouvisí. Je pravda, že chov zvířat je doprovázen pachy, kterým se vyhnout nelze. Při hnojení chlévskou mrvou je to „silný“ zápach, ale je ojedinělý. V současné době je moderní stavět bioplynové stanice se spalováním hnoje, ale selský rozum říká, že hnůj patří na pole pro přirozenou úrodnost a vododržnost půdy. Humus je nejcennější živina pro zachování úrodnosti půdy pro příští generace a ten se nikde nedá koupit.
Myslím, že by pomohlo, kdyby lidé byli více informovaní a neměli obavy, že jde o věci skryté a nebezpečné.
Způsob hospodaření na farmě je pod kontrolou státní správy a legislativa není porušována. Největší radost mám, když se maminky s malými dětmi jdou pomazlit s telaty a podívat se na zvířata.
Závěr našeho povídání i závěr celého souboru článků o zemědělství bychom měli zakončit pozitivně. Vždyť o to nám jde – vidět spíše tu lepší stránku věcí. Nepřehlížet věci nedobré, ale směřovat k toleranci, domluvě, spolupráci.
A tak tečkou za poslední větou o zemědělství v našem regionu by mohla být třeba tři jména: Max, Ferda a Kamila. Jména trojčat, která se narodila ve stáji v Oborách loni 30. května.