Bronzový poklad
Úvod
Na úpatí kopce Besídka nedaleko Nečíně bylo v roce 1934 nalezeno 26 bronzových jehlic. Ojedinělý nález se stal inspirací pro poutavou knížku Eduarda Štorcha Bronzový poklad.
Místo nálezu zarostlo křovinami, ubylo pamětníků, vzpomínky přikryl čas.
Chtěli jsme oživit historickou událost spojenou s naší obcí, zpřístupnit naleziště místním lidem, dětem i případným dalším návštěvníkům.
Na cestě od myšlenky k prvním úpravám nám pomohly finance z projektu Cesty k udržitelnému rozvoji v malých obcích Česka, učitelé a děti z místní základní školy, architekti Erika a Vladimír Vašutovi a místní řemeslníci.
Chtěli jsme se vyhnout řešením, která upřednostňují informace (naučným tabulím) a neberou ohled na genia loci místa. Přáli jsme si, aby si zvláštní přírodní lokalita i po našem zásahu podržela kouzlo a jistou míru tajemství.
V první etapě (v roce 2010) jsme umístili jako dominantu upraveného území kámen s vytesaným úryvkem Štorchovy knížky, dubové lavice a kamenný stůl. V druhé etapě (v roce 2011) jsme upravili okolí kamene.
V dubnu roku 2010 se vypravili šesťáci nečínské školy vyzbrojeni motykami, pilami a vědomostmi o době bronzové na místo, kde před osmdesáti lety náhodně objevil místní občan, pan Červenka, svazek 16 bronzových jehlic. Děti nejprve místo vyčistily od starých pneumatik a suchých větví, vyřezaly náletové dřeviny a keře, vyhrabaly suchou trávu. Pak se rozdělily do malých skupin. Každá skupina dostala přístroj GPS, fotoaparát a nákresy nádob a nástrojů z doby bronzové. Děti měly splnit dva úkoly:
1. Prozkoumat okolí nálezu, vyhledat kameny, které tvarem připomínají předměty doby bronzové, označit jejich polohu přístrojem GPS, kameny vyfotografovat a udělat o nich zápisy.
2. Vyhledat velké kameny s rovnými plochami, do kterých by se daly vytesávat texty; zaznamenat jejich polohu.
Při odpoledním vyučování navázaly děti na dopolední program. Učily se dekorovat téměř tři tisíce let staré předměty mladší doby bronzové - předměty tzv. knovízské kultury. Tato kultura má rozšíření v blízkém i vzdálenějším okolí školy.
Děti pracovaly málo známou technikou malby řídkou keramickou hlínou na tvrdé kartony a následné prorývání vrstvy nanesené hlíny. Při práci se mohly opřít o historické ilustrace a vyhotovit věrné kopie výrobků nebo pracovat částěčně volně, držet se jen hlavních charakteristických znaků knovízského dekorování.
Další fáze tvorby naučné stezky se odvíjela ve spolupráci s architekty. Obec v té době realizovala program na obnovu historických míst v okolí, a tak mohly být děti při tom, když vzniká architektonický návrh. Nahlédly, jaká vede cesta od myšlenky, poznání místa, práce s fotografiemi a vlastními návrhy, až po umísťování objektů do "digitální" krajiny. Architekti ze studia Under-construction nepostupovali při tvorbě naučné stezky Bronzový poklad klasickou cestou přes naučné tabule. Historické místo chtěli upravit tak, aby bylo atraktivní pro děti, aby informace bylo nutno částečně dešifrovat, vyhledávat, aby stezka nebyla hotová během několika týdnů, ale vznikala postupně, mohla být trvale obohacovaná a to i samotnými dětmi. Architekti navrhli tzv. nečínské bronzové písmo, kterým budou vytesávány do kamenů jak naučné, tak literární texty.
Ražení textů do keramických kachlů
"Nečínské bronzové písmo" je navrženo tzv. na míru naučné stezce. Nedá se přečíst bez vynaložení jisté námahy. Je třeba ho vyluštit. Některá písmena jsou shodná s naší abecedou, některá si musí čtenář domyslet.
Děti si vyzkoušely práci kameníků, razily malými razidly nečínské písmo do velkých keramických kachlů, které si zdrsnily pomocí přírodních malých kamenů. Svůj text vybraný z knížky umísťovaly do pomyslných tvarů nádoby z doby bronzové. Po přežahu pak kachle zatřely přírodními oxidy.
Nastupuje síla a technika
Místo nálezu je vyčištěno, kameny vhodné pro vytesání písma nalezeny, texty vybrány, je vytvořeno "bronzové" písmo, může se na místě začít pracovat. Neobejde se to bez techniky - velmi těžké techniky. Auto, které převáželo třítunový balvan, zapadlo, bagr, který ho vytahoval ne, ale na místě nechal tak hluboké rýhy, že se z nich při prvních deštích vytvořila jezírka. Těžká byla i dubová polena a hranoly. Na ty už ale lidská síla stačila. Zvláště, když klukům ze sedmé třídy pomohla i jejich paní učitelka. Kluci navozili ploché kameny a usadili na ně tři dubové lavice. Děvčata místo vyčistila. Co ještě zbývalo, aby byla první fáze naučné stezky hotová? Vytesat první text. Sigúl v něm popisuje malému Skrčkovi cestu pod vrch Besídku, kde je ukrytý bronzový poklad.
Děti na první výpravě k bronzovému pokladu našly a označily souřadnicemi největší kámen s rovnou plochou v širokém okolí. Do něho byl vytesán hlavní text - úryvek z knížky Eduarda Štorcha, Bronzový poklad. Hlavní hrdina knížky, malý Skrček, v něm dostává pokyny od umírajícího Sigúla, o tom, kde je ukrytý poklad (sada bronzových jehlic) a jak se k němu hoch dostane. Kámen jsme pomocí težké techniky umístili nedaleko naleziště bronzového pokladu a během zimy ho začaly postupně plnit "nečínskými bronzovými písmeny". Přečíst text v kameni není tak jednoduché, jak je to obvyklé na jiných naučných lokalitách. "Nečínské bronzové písmo" má některá písmena podobná šifrám. Děti si s ním jistě poradí. A dospělí....? Uvidíme. Pro všechny případy je poblíž ukrytá ve schránce nápověda v podobě geokešky.
Rok 2011 - úpravy okolí kamene
