Cesty venkova

• Architektura
»
• Veřejná prostranství
»
• Proměny míst v obci
»
• Náves v Nečíni

Přihlásit

Náves v Nečíni

 

Nečínská náves

Úryvek z panelu architektky Evy Wagnerové  z Veřejné architektonické soutěže Nečín - Krajina a místo 

 

 

 

V roce 2011 proběhlo v obci strategické plánování. Lidé měli možnost vyjádřit se k dlouhodobým záměrům obce. Řešení návsi a přilehlých komunikací byly jedněmi z nejčastěji jmenovaných problémů.

 

V roce 2012 využila obec příležitost zapojit se do projektu Cesty venkova a problém návsi nejen otevřít, ale v případě shody mezi veřejností, zastupiteli a majiteli pozemků  i malou část centra obce upravit.

 

Byla vytvořena skupina pěti občanů (2 zastupitelé, 3 zátupci veřejnosti), která měla za úkol celý záměr připravit. Ve spolupráci s architektem Alešem Burianem a studentkou architektury Petrou Hospodářskou vznikal vzdělávací materiál o historické i současné podobě návsi a pracovní architektonické návrhy. Vyhledávaly se historické podklady, staré mapy, fotografie, příběhy, dělal se monittoring počtu projíždějících aut během jednoho dne, starosta obce zorganizoval setkání majitelů návsi a občanů žijících v těsném sousedství centra obce, sledoval se pohyb lidí na frekventovaných místech v průběhu jednoho dne, fotografofaly se budovy na návsi, stromy, keře, objekty z nečínské žuly.....
Na začátku roku byl sebraný materiál předsatvený zastupitelům a poté veřejnosti.  Pan Burian předložil místním lidem první návrhy k diskuzi a připomínkování. 

 

 

 

 

Nejstarším  důvěryhodným mapováním, ze kterého se můžeme dozvědět o obci Netschin, je mapování vojenské z roku 1764.  Z něj je možné vyčíst překvapivou informaci. Původní střed obce nebyl na místě dnešní návsi, ale přibližně o 300 m níže u dolní kapličky. Kolem kapličky vedla stará cesta z Dobříše přes Nečíň k Vltavě - pravděpodobně ke brodu ve Vestci. Od kapličky směřovala cesta na západ na křižovatku u božích muk, a pak dále údolím v Lipinách  k Vltavě. U božích muk byla, a dodnes je, odbočka do Hřiměždic, kde  stál již tou dobou farní kostel. Až později, tak, jak se zvyšovala frekvence dopravy na Hřiměždice, nabyla na významu cesta do Hřiměždic přes dnešní náves. Na konci 18. století měla Nečín dva středy a vypadala spíše jako dvě nepropojená malá sídla nežli jedna kompaktní obec.

 

Na návsi stávala hospoda. Obávali jsme se, že její podoba už je pouze ve vzpomínkách pamětníků, že neexistuje jediná dochovaná fotgorafie. Teprve, když jsme začali podle výpovědí náves s hospodou kreslit, fotky se našly. U Polívků v kufru na půdě a hned dvě. K nim ještě přibyl obrázek s domkem u Vojířů v těsném sousedství návsi. Hospoda měla dlouhý půdorys a kromě výčepu a sálu tu byla i promítací místnost. Stála na místě dnešního parkoviště, přibližně v pravém úhlu k současné  restauraci u Kocíků.

Podařilo se nám objevit i dvě " veselé příhody" .

 

Nečín - obec kameníků

To byl nějakej Kocourek a ten říkal: „Mně se nikdy nepodaří, abych prošel kolem hospody a nezašel. Jednou," povídá, „jsem si umínil, nezajdeš! Tak prej du, du, a když jsem došel až k Hrubejm, řek jsem si. Vydržels to! Tak jsem se votočil a rovnou do hospody."

 

Výprask (bude doplněno)

 

 

 
Kliknutím na fotografii je možné porovnat pohled na nečínskou náves od oborské silnice, jak se změnila za přibližně 50 let.

 

 

V podzimním popoledni, v době, kdy přes náves projíždí méně aut, jsme připravili pro děti z družiny fotografickou výpravu.  Cílem byly stavby na návsi. Děti je fotografovaly  z blízka, z dálky, v zeleni i bez ní,  se všemi detaily, které se z jejich pohledu zdály být zajímavé. Z fotografií pak děti  vytvořily v družině koláže jednotlivých "návesních" domů. Ty pak posloužily jako dekorace na prvním veřejném setkání občanů z Nečíně, na kterém se poprvé diskutovalo o podobě návsi.

 

 

Hustota dopravy na návsi v porovnání s jinými obcemi není velká, ale rozlehlá křižovatka se čtyřmi stanovišti autobusů, na kterých čekají děti, pokřikují na sebe a  přebíhají, nebezpečná je. Zajímalo nás, kolik aut tudy projede za jeden pracovní den. Zápisy se dělaly od sedmi hodin ráno do deseti hodin do večera.

 

   7.00 – 10.00h :   cca 110 aut/hodina

 10.00 – 13.00h :   cca 90 aut/hodina

 13.00 – 15.30h :   cca 160 aut/hodina

 15.30 – 18.00h :   cca 110 aut /hodina

 18.00 – 20.00h :   cca 70 aut /hodina

 

 

Náves ožívá v sedm hodin ráno, kdy sem přijíždějí ze tří stran autobusy se školními dětmi. Některé spoje čekají, některé spěchají dál, aby se po několika kilometrech otočily, nabraly lidi z okolních obcí, opět projely Nečíní a dorazily před osmou hodinou do Dobříše.

Dopoledne tudy procházejí lidé za nákupy, vyřizují si záležitosti na poště nebo na obecním úřadě. Většinou to jsou starší lidé a maminky s malými dětmi. Před polednem zaplní parkoviště auta návštěvníků restaurace a kolem půl jedné začíná být na návsi nejživěji – děti tu ve skupinách na třech místech čekají na odjezdy autobusů. Po odpoledním vyučování ve tři hodiny ožije náves dětmi ještě jednou. V podvečer přicházejí nebo přijíždějí většinou muži na skleničku nebo spíše na půllitr?

 

 

Zeptali jsme se dětí, co dělají, když čekají na odjezdy autobusů?

 

SEDÍM A ČEKÁM, KOUKÁM, HRAJU SI S PEJSKEM,  POVÍDÁME SI, HRAJEME SI KOLO KOLO MLÝNSKÝ A NA  SCHOVKU,  SMĚJEME SE, LÍŽU ZMRZLINU, ČTU SI NA LAVIČCE, BĚHÁME, SKÁKÁME, HRAJEME NA HONĚNOU, ROCHÁZÍME SE, MÁVÁM NA MARKA, HRAJEME SI S KOČIČKOU, KRESLÍM SI NA LAVIČCE, MLSÁME, KRADEME SI ČEPICE, PROHLÍŽÍM SI PLAKÁTY, PEREME SE, DĚLÁME SI NASCHVÁLY, JÍME, HONÍME SE KOLEM LAVIČKY, OPRAVUJEM ÚKOLY, LEZEME NA LAVIČCE, VYMĚŇUJEME SI KARTY, ČURÁME, MÁVÁME NA SEBE

 

 

Centrum Nečíně patří šesti majitelům: obci, krajským silnicím, středočeskému kraji, paní Kocíkové, rodině Moudrých a rodině Matějkových. Každý z majitelů má jinou představu o tom, jak by měla náves vypadat, čemu sloužit, čemu prospět. V rámci přípravy návrhu řešení jsme zorganizovali setkání, na kterém se diskutovalo o tom, jestli by za určitých podmínek byli majitelé ochotní postupovat při úpravách návsi jednotně.

 

Všichni vlastníci s koncepčním jednotným řešením návsi souhlasili.

 

Zájmy vlastníků pozemků na návsi:

pí. Kocíková – vybudování čekárny (odlehčení prostor přináležejících k restauraci), řešení veřejného WC

p. Matějka – vybudování chodníků (v tom případě poskytne část pozemku pro tyto účely)

p. Moudrý – zajištění průjezdnosti k budoucí prodejně masa 

obec – realizace úprav návsi postupně po krocích

 

 

 

Nečín měla to štěstí, že pro spolupráci získala zkušeného urbanistu, Ing. arch. Aleše Buriana, člověka, který jako jeden z mála byl ochotný pustit se do řešení neobyčejně obtížného oříšku - řešení návsi, kde se střetávají zájmy dopravních institucí, majitelů pozemků a veřejnosti. Pan Burian vytvořil již první pracovní návrh v takové kvalitě, aby se k němu mohly vyjádřit dopravní instituce. S nasazením a velikou ochotou, které byly nad rámec projektu, zorganizoval setkání klíčových orgánů a získal jejich předběžné stanovisko k vybudování chodníků: V Nečíni lze zúžit vozovky v centru obce a na příjezdových komunikací tak, aby podél nich mohly vzniknut chodníky a celý dopravní komplex se stal bezpečnější. Konečně padl dlouho živený mýtus o tom, že v Nečíni vybudovat chodníky nelze. 

 

 

Na prvním setkání s veřejností se sešlo 33 občanů. Nejprve byly  promítnuty nejstarší  historické mapy doplněné komentářem a  zajímavé materiály o návsi,  které vznikly v  průběhu přípravy. Poté  představil pan Burian první verzi návrhů návsi s chodníky, čekárnami a malými lokalitami pro pobyt dětí při čekání na autobusy.

- stanoviště autobusu u plotu pana Matějky

- úprava studny ( atypické řešení prostoru pro děti)

- stanoviště u hasičské zbrojnice

 

Lidé měli možnost o návrzích ve skupinách u stolů diskutovat a své připomínky k návrhům pak ostatním sdělit.

 

Z diskuse vyplynulo, že:

a) veřejnost si přeje téměř jednoznačně zachovat a opravit stávající studnu

b) většině přítomných se líbí řešení zastávky u Matějků s navrženými listnatými stromy

c) s kladným ohlasem se nesetkaly chodníky protínající náves, ani navržené lehké průhledné čekárny

d) zajímavé ale diskutabilní se zdálo být řešení „posezení“ u studny pro děti a mládež

 

Poněvadž na setkání nebyli přítomní důležití majitelé pozemků na návsi, paní Kocíková a pan Moudrý, bylo rozhodnuto, že se návrh projedná s nimi a pan Burian na základě jejich připomínek a výstupů  prvního veřejného jednání vypracuje druhý návrh.

 

 

Největším problémem návsi  se opakovaně jevila její velikost. Náves je malá na to, aby uspokojila zájmy všech zúčastněných stran.

Aby mohla fungovat a prosperovat restaurace u Kocíků, potřebuje mít parkovací plochy  během pracovního týdne v době kolem oběda pro 8 – 10 aut, o některých víkendech, kdy se tu konají větší akce, pro 20 aut. Vyvýšené chodníky by možnosti parkování při těchto akcích zhoršily.

Aby mohla prosperovat budoucí nová masna pana Moudrého, potřebuje obecní příjezdovou plochu a prostory, kde budou moct parkovat návštěvníci prodejny. Navrhované posezení pro děti u studny by příjezd k prodejně zablokoval.

Aby mohly děti čekat na autobusy na bezpečnějších místech vzdálenějších od okrajů vozovky, i to vyžaduje prostory.

 

Řešení se našlo, až když se k němu přistoupilo „po sousedsku“, když si majitelé pozemků vyšli vstříc.

Masnu nejvíc navštěvují zákazníci dopoledne, kdy jsou děti ve škole  a parkoviště před restaurací téměř prázdné. I když je parkoviště soukromé, majitelé umožní parkovat autům zákazníků masny. Když se do restaurace sjíždějí lidé na oběd, děti jsou ve škole a masna zavřená, zákazníci mohou parkovat na soukromém parkovišti i obecních pzemcích. Po poledni a kolem třetí hodiny může být prostor návsi využívaný dětmi – upraví se pro ně  plocha před restaurací, u studny, u Matějků a kolem hasičské zbrojnice. 

 

 

Na druhém veřejném setkání  s panem Burianem se diskutovalo jednak o místech na návsi, která mají být v rámci projektu rozpracovaná do architektonických návrhů, jednak o novém  řešení okolí studny, které pan Burian přítomným představil.

 

Navržené druhé řešení úpravy studny a jejího okolí se tentokrát místním líbilo.

Ze tří lokalit, které připadaly v úvahu k dopracování a eventuálnímu řešení, se "vyškrtlo" místo u pana Matějky. Realizace by byla spojená s časově náročným projednáním s dopravními orgány. Zbylé dvě lokality budou navrženy tak, aby mobilář a terénní úpravy 
respektovaly místní materiály a historické architektonické prvky.

 

Zdálo se, že při diskuzi nad novými návrhy panovala shoda – shoda občanů i zastupitelů.

 

 

Zdálo se, že akce nečínská náves má všechny předpoklady k tomu, aby se podařila.

 

Zastupitelstvo schválilo zapojení obce do projektu Cesty venkova na řešení úpravy návsi.

Byla vytvořena akční skupina, ve které byli 2 zastupitelé (včetně starosty) a 3 lidé ochotní s akcí pomáhat.

Bylo dohodnuto, jakým způsobem budou o průběhu přípravy a realiazce infomovaní zastupitelé (prostřednictvím člena zastupitelstva, pana Boštíka).

Společně - zastupitelé a 3  členové akční skupiny - připravili plán, jak informovat občany o úpravách nečínské návsi a umožnit jim podílet se na tvorbě návrhů a realizaci.

Lidé projevili velký zájem o řešení návsi, na veřejná setkání přišli v počtu, který předčil očekávání. 

Architekt pan Burian byl ochotný dělat pracovní návrhy řešení a předkládat je místním lidem k diskuzi a připomínkování.

Na podkladě námětů a připomínek účastníků veřejných setkání vyhotovil 3 konečné návrhy pro 3 lokality: místo u restaurace s komplexem atypických dřevěných lavic pro děti, místo u lip s lavičkami, které vycházejí s historických prvků obce (kámen, plaňkové ploty); návrh řešení studny s okolím umožňujícím pobyt dětí a mládeže v klidnějším místě návsi. 
    

Konečná úprava a umístění prvků na návsi (v hodnotě 100 000 projektových Kč) už bylo bez lidí.

Zastupitelstvo nepřijalo návrh na úpravu studny a okolí.

Rozhostila se všeobecná nevole. Nevole těch, kterým se řešení návsi nelíbí i těch, kteří jsou za ně rádi, ale čekali větší ochotu zastupitelů vyjít lidem vstříc.

 

Možná ale přece jen - konec dobrý.

 

Možná, že lidé nespokojení s konečným  řešením přijdou na to, že je dobré říct svůj názor v  průběhu hledání řešení, ne, až když je vše hotovo.

Možná, že lidé, kteří očekávali od zastupitelstva větší vstřícnost, najdou jiné způsoby, jak umožnit fungování obce s lidmi pro lidi.

Možná, že zastupitelstvo - po nahlédnutí toho, jakou odezvu vyvolalo umístění dvou laviček na návsi -  umožní lidem zapojit se a společně hledat řešení mnohem závažnějších věcí, které obec v nejbližší budoucnosti čekají.