Optická nebo zvuková signalizace jako způsob komunikace na vzdálenosti větší, než dolehl lidský hlas, byla využívána po celá staletí – například pomocí ohňů či bubnů. První optický telegraf byl navržen koncem 17. století, ale většího uplatnění nalezl až v pozdějších letech. Optický systém byl záhy nahrazen elektrickým a ze všech vynálezů si největší oblibu a rozšíření získal přístroj navržený malířem Samuelem Morsem. Elektrický telegraf byl v habsburské monarchii zaveden roku 1846 mezi Vídní a Brnem. Telegrafní tyče se nejčastěji stavěly podél kolejí.
Díky potřebnosti a určité i prestiži se v roce 1883 obecní zastupitelé Kamýka nad Vltavou rozhodli, že v obci zřídí telegrafní stanici. Protože šlo o zařízení prospěšné široké veřejnosti, uspořádali veřejnou sbírku. „…a to z toho důvodu, že na zařízení telegrafní stanice pro Kamýk již jest upsáno dobrovolných příspěvků 224 zlatých…“
Nové prostory pro toto zařízení se rozhodli vystavět v budově obecní školy, a proto potřebovali písemné povolení od okresní školní rady. „…dotyčné umístění telegrafní stanice v budově školní dává se místní školní radě na vědomost, že se ze stanoviska školního úřadu ničehož namítati nebude, pokud tím vyučování školní rušeno nebude…“
Léta osmdesátá se přehoupla do let devadesátých a telegrafní dráty z Kamýka do Příbrami stále nebyly zřízeny. Plány umístit stanici do školní budovy ale přetrvaly, což víme z toho, že místní školní rada sepsala stížnost proti tomuto návrhu. Nelíbilo se jí, že podle stavebních plánů by se musela zbourat kůlna na dříví, hlavně však argumentuje přeplněností tříd a uvádí, že by spíše bylo potřeba vystavět nové školní třídy, a nikoli kancelář: „Třída první jest dle výpočtu a dle zákona pouze na 30 žáků vhodná a v té se po více let vyučuje 80 žáků, třída druhá jest opětně vhodná na 20 žáků a v této se má letošního roku vyučovati 56 žáků…Jaké to pohodlí! Ovšem u člověka věci neznalého nemá toto porovnání žádného vlivu.“
Hlavně poslední věta vyvolala u obecních zastupitelů velkou nevoli, a proto se ihned ohradili: „Tento urážlivý výrok rozhodně odmítáme co nemístný, nebo i když učenci v zastupitelstvu nezasedají, tedy jsou to přece mužové, kteří zajistě obezřetným vedením a po zralém uvážení všeho rozhodují…Především podotýkáme, že od zařízení kanceláře ve škole prozatím se upustilo z jiných vážných důvodů, a kdyby místnost ta – pro obec z dřívějších let vyhražena – k účelu naznačenému přece zřízena býti měla, stane se to zajisté…“
Jaké byly ty vážné důvody, že se obec rozhodla stavbu telegrafu oddálit, není známo, ale dochovala se prosba deseti podepsaných obyvatel z prosince roku 1892, aby se zřízením telegrafu neotáleli a jej schválili. „Doslechl jsem se, že obecní výbor v poslední schůzi se usnesl, že telegrafní stanice nemá býti v Kamýku zřízena. Protože již na to jak domácí, tak i vůkolní obchodníci a průmyslové závody i nájemci čekají, kdy stanice tato bude otevřená, tak dávám na uváženou, že by to bylo nedůstojné a pro obec snižující, aby po dvoukrátém povolení výloh potřetí pak toto se usneslo, a tak sobě u vyšších instancí učinilo dobrý den… tak ta záležitost se táhne od roku 1883, tedy 10 roků…“
V následujících letech opravdu se stavbou telegrafu z Kamýka do Příbrami započali, což je znát z dochované korespondence o tom, jak obec shání telegrafní sloupy. Od knížete Lobkowicze získali darem 100 zlatých. Tato částka odpovídala přibližně ceně za 45 sedmimetrových impregnovaných telegrafních sloupů, kterých ale obec potřebovala asi tak desetkrát více.
V roce 1895 ale obec Kamýk už telegrafní stanici měla, z čehož vyplývaly i určité povinnosti s tím související: „...že v následku zřízení telegrafního úřadu v Kamýku nyní také pan starosta telegramy o velké vodě z Budějovic a z Veselí nad Lužnicí dostávati bude.“
zpracovala Kateřina Wágnerová