Jacob, holandský rolník, přeběhl můstek u svého stavení, zvesela pospíchá a pohvizduje si. Kam má tak naspěch? Jde vysadit topol. Narodila se mu holčička a v Holandsku se ještě drží starý zvyk po narození děvčátka vysadit topol.
Topoly jsou krásné stromy! Vysoké, štíhlé, zjara jemně zelené, na podzim žluté a v zimě zkřehlé, vrhající dlouhé stíny na zavátá pole. Volně v krajině je spatříme zřídka, častěji jsou vidět v řadách podél cest, silnic, polí a hřišť. Jedná se o vyšlechtěnou odrůdu topolu černého.
U nás jsou hosty, jejich domovinou je daleký Afghánistán. Do Evropy se rozšířily za napoleonských válek, kdy se vysazovaly jako ukazatele cest. Poněvadž mají neobyčejně mohutnou kořenovou soustavu, mohou rychle růst.
Topolům se nedaří na chudých a suchých půdách, ale na příliš vlhkých živoří také. Jak praví staré české přísloví - všeho moc škodí.
Pro měkkost a krásnou světlou barvu je topolové dřevo žádané mezi truhláři, řezbáři a staviteli varhan.
Volně zpracováno podle knihy J.S. Duriše O našich stromech